Telegramy mezi Baku a Moskvou ohledně navrhu o připojení Karabachu k Arménské SSR (rok 1945)

od Karabach.cz

Telegram tajemníka ÚV KS Sovětského Svázu Georgie Malenkova 1. tajemníkovi ÚV KS Ázerbájdžánu Mir Džafaru Bagirovovi

Překlad:

Z Moskvy 28.XI-1945

Tajemníkovi ÚV KS (b) Ázerbajdžána, soudruhu BAGIROVU.

Tajemník ÚV KS (b) Arménie s. Arutinov podal k projednání ÚV návrh o připojení Náhorně-Karabašské oblasti (dnes součást Ázerbajdžánské SSR), k teritorii Arménské SSR. Soudruh Arutinov ve svém dopise o této věci se zmiňuje takto:

„Autonomní oblast Náhorního Karabachu, hraničící s Arménii od roku 1928 je součásti Ázerbajdžánské SSR. Osídlení této oblasti z větší části tvoří Arménské obyvatelstvo. Ze 153 tisíc celé populace oblasti, 137 tisíc jsou Arméni. Zemědělská krajina Nahorního Karabachu je shodná s horskou části Arménie. Připojení Nahorního Karabachu k Arménii by způsobilo jednoznačný pokrok v řízení zemědělství tohoto teritoria. V důsledku řízení oblasti Arménskými orgány, se zvýši kulturní a politická péče o místní obyvatelstvo v jeho rodném jazyce. Připojení NK k Arménii by umožnilo místním kádrům dostávat vysokoškolské vzdělání na Arménských VŠ ve svém rodném jazyce. Na druhou stranu, Arménii prospěje proud nových kádrů z Náhorní Karabašské oblasti. Na základě výše uvedených skutečnosti a na základě přání obyvatelstva Nahorního Karabachu, Ústřední výbor a Sovětský národní výbor Armenie podává ÚV VKS (b) návrh o připojení teritoriá Nahorní Karabašské oblasti Ázerbajdžánské SSR k území Arménské SSR jako Karabašské oblasti.

V případě kladného rozhodnuti v této otázce, bude ÚV a Sovětským národní výborem Arménie podán vládě další návrh o obnovení bývalého centra Karabachu města Šuši, zničeného před ustanovením sovětské vlády“.

Sdělte prosím Vaše stanovisko ve věci návrhu ÚV KS(b) Arménie.

Tajemník ÚV VKS(b) Malenkov.

č.17.

Odpověď 1. tajemníka ÚV KS Ázerbájdžánu Mir Džafara Bagirova na telegram tajemníka ÚV KS Sovětského Svázu Georgia Malenkova

Překlad:
Kopie

ÚV VKS(b), soudruhovi Malenkovu

S odkazem na Váš telegram týkající se návrhu tajemníka ÚV KS(b)Arménie soud. Arutinova o připojení NK Autonomní oblasti (dále jen NKAO) k Arménské SSR oznamují:

Území Nahorní Karabašské Autonomní Oblasti již od pradávna tvořilo součást Karabašského chanátu, s městským centrem ve městě Panachabád od roku 1747, postaveným jako pevnost Panach-chánem Karabašským.

V roce 1826 byl Karabach připojen k carskému Rusku. Následně se území současné Náhorně-Karabachské oblasti stalo součásti Šušinského, Dževanširského, Karjáginského a Kubatlinského újezdů Elizavětpolské guberně. V době vlády musavatistů v Ázerbajdžánu a dašnaků v Arménii (1918 – 1920), bylo musavatským vedením, na území celého Karabachu, organizováno Karabachské hlavní guvernérství (sjednocený územní útvar) s městským centrem v Šuše (bývalý Panachabád).

Důsledkem organizovaných ozbrojených konfliktů mezí musavaty a dašnaky, bylo obrácení v sutiny pevnosti Šuša a rozrušení dalších Ázerbajdžánských a Arménských měst. Po ustanovení sovětského zřízení v Ázerbajdžánu, v roce 1920, bylo řízení hospodářsko-politického života v rukou jediného Krajského revolučního výboru.

V roce 1923 vznikl požadavek připojení náhorní části Karabachu, osídlené z větší části arménským etnikem, k Arménské soc.rep. Vzhledem k tomu ale, že celé toto území nemělo společnou hranici s Arménii, a bylo odděleno od ní Kubatlinským, Latinským, Kelbadžárským a Dostafurským rajóny, obydlenými výhradně Ázerbajdžánci – na základě dekretu vypsaného Ázerbajdžánským ústředním výkonným výborem 7. července 1923, byla vytvořena NKAO s městským centrem ve městě Chankendy, dnes Stepanokert.

Z územního hlediska, tedy, NKAO nikdy neměla a v současnosti nemá společnou hranici s Arménii.

Za dobu sovětské vlády v Ázerbajdžánu, bylo v Náhorním Karabachu proděláno obrovské množství práce zaměřené na hospodářsko-politický a kulturní rozvoj v kraji. Tuto skutečnost ilustruje příklad dnes prosperujícího a kulturního města Stepanokert, z jehož rozvalin bylo vybudováno jedno z nejkrásnějších center, nejen v Ázerbajdžánu. 20,5% všech studentů vyšších škol a učilišť Ázerbajdžánské sov.rep. tvoří Arméni, z nichž většina je z Náhorně-Karabachské Autonomní oblasti. Velké množství soudruhu z Náhorního Karbachu zastává výkonné funkce stranických, sovětských, hospodářských výborů: jsou mezí nimi i náměstci tajemníků ústředního a výkonného výborů KS Ázerbajdžánu, činitele v národním výboru atd.

Nicméně, nejsme proti územního propojení Arménské soc.rep. a NKAO, ale nesouhlasíme s předáním Arménským úřadům Šušinského rajónu, který sice je součásti NKAO, ale jehož většinovou populaci tvoří Ázerbajdžánci. Město Šuša od okamžiku svého zřízení se stalo nejen administrativně-politickým a kulturním centrem Karabachu, ale také hrálo výjimečnou roli v bojích Ázerbajdžánského národa za svoji nezávislost s perskými okupanty. Právě v Šuše byl zabit jeden z nejkrvelačnějších vetřelců a skutečný ničitel kavkazských národů, perský cár Aga Mamed Šách-Kadžár. Kromě toho, právě v tomto městě se formovala bohatá hudební kultura Ázerbajdžánského národa. S Šušou jsou spojený jména významných politických a kulturních činitelů jakými byli: Ibrahim-chán, Vágif, Natavan a jiní.

Spolu s tím považujeme za nezbytné uvědomit ÚV KS, že při projednávání otázky připojení NKAO k Arménské sov.rep., musí být také projednána otázka o připojení Azibekovského, Vedinského a Karabaglarského rajónů Arménské sov.rep., majících společnou hranici s Ázerbajdžánem a osídlených převážně Ázerbajdžánci k Ázerbajdžánské sov.rep. S vědomím zvláště silné kulturní a ekonomické zaostalosti těchto rajónů, ujišťujeme, že jejích předání Ázerbajdžánu umožní zlepšení materiálních podmínek existence v krajích a kulturně-politické péče o místní obyvatelstvo.

Kromě toho, žádáme ÚV VKS(b), o projednání následujících otázek:

Soudruzi z Gruzie předložili návrh o připojení ke Gruzinské sov.rep. Belokanského, Zakatalského a Kachského rajónů Ázerbajdžánské sov. rep. Nehledě na to, že z celkového počtu 79 000 obyvatel těchto oblasti, jen 9000 tvoří Gruzínci (Ingelojci), nejsme proti projednání této věci, avšak jedině za předpokladu, že se zároveň projedná otázka připojení k Ázerbajdžánu Borčalinského rajónu Gruzinské sov.rep., obývaného převážně Ázerbajdžánci a bezprostředně hraničící s naší republikou.

A nakonec žádáme, aby byla projednána otázka připojeni k Ázerbajdžánské sov.rep., hraničících s ní Derbentského a Kasumkendského rajónů Dagestanské sov.rep., s odkazem na minulost v níž tyto země byly součásti Bakinské gubernii. Obyvatele těchto oblasti jsou převážně Ázerbajdžánci, přičemž polovina z nich jsou pastevci a tráví devět měsíců v roce na území naši republiky.

Pro přípravu řešení ohledně všech předložených návrhů, považujeme za smysluplné vytvoření pracovní komise ÚV VKS(b), do níž budou zapojený představitele všech zapojených republik.

Tajemník ÚV KS(b) Ázerbajdžánu M.D. Bagirov

  1. říja 1945
    č. 330
    v Baku.

You may also like

Napsat komentář

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Kliknutím na „Rozumím“ vyjadřujete souhlas. Rozumím