Příležitosti, které Ázerbájdžán nabízí českým firmám

od Karabach.cz


Již od roku 2015 Ázerbájdžán usilovně pracuje na rozvoji průmyslových odvětví, která nejsou spojena s těžbou ropy. Kvůli nestabilní situaci trhu s ropou je v zájmu udržení ekonomiky státu podpora např. zemědělství, ITC, či služeb (zejména doprava a cestovní ruch).

V rámci těchto, dosud neupřednostňovaných, odvětví a obnovy osvobozených regionů Karabachu by Ázerbájdžán uvítal zahraniční partnery. A především o ekonomické spolupráci probíhala jednání 30. září.
Česká delegace čítající ministra zahraničních věcí Jakuba Kulhánka a zástupce 17 českých firem, se setkala s ázerbájdžánským ministrem zahraničních věcí Džejhunem Bajramovem.

Agentura Report publikovala vyjádření Kulhánka ohledně ázerbájdžánsko-české spolupráce.

“Včera jsem také navštívil zahájení ázerbájdžánsko-českého ekonomického fóra a chtěl bych říci, že české firmy mají zájem o účast v tendrech na projekty v různých sektorech hospodářství a obnovu infrastruktury.“

„Spolu se mnou přijeli do Baku z České republiky zástupci 17 firem… Někteří z nich zastupují finanční a bankovní sektor, jiní energetický. Jsou zde také společnosti zabývající se zásobováním vodou a nakládáním s odpady, výrobou solární energie a dalších alternativních zdrojů energie, zemědělstvím a informačními technologiemi.

Kulhánek také na svém Twitterovém účtu zveřejnil, že se s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem dohodli na uskutečnění zasedání smíšené ekonomické komise. Tuto informaci potvrdilo MZV s tím, že se zasedání uskuteční v Praze v posledním listopadovém týdnu.

O průběhu jednání informovala také agentura AZERTAC. Zde byl uveden výrok Džejhuna Bajramova, který při uvítání delegace zdůraznil, že Ázerbájdžán přikládá spolupráci s Českou republikou velký význam, a upozornil na důležitou roli „Společné deklarace o strategickém partnerství mezi Ázerbájdžánskou republikou a Českou republikou“ při pozvednutí dvoustranných vztahů na vyšší úroveň.

Areál Karabachu
Ministři hovořili i o osvobozeném území Karabachu. Bajramov informoval o probíhajících pracích na odstraňování nášlapných min a o nejnovější situaci v rámci obnovy, nové výstavby a reintegračních plánech.
Deník Respublica citoval Kulhánkův výrok, ohledně možného zapojení českých firem při obnově oblastí, jelikož „…(osvobozené oblasti) mají dostatek příležitostí ke spolupráci v oblasti stavebnictví, výstavby, sanace znečištěných vod a dalších oblastech.“

Pokud se podíváme, jak pokračují pokusy o obnovení Karabachu rok od konce ozbrojeného konfliktu, uvidíme rozsáhlou stavební činnost. Ázerbájdžán staví ve velkém silnice a horské tunely, železnice, letiště, plynovody, vodovody, energetickou síť, obnovuje zničené kulturní památky a dokonce i celé vesnice. Obnovuje se nejen to, co bylo válkou zničeno, ale staví se i zcela nové infrastrukturní projekty.

Na letišti Fizuli přistálo první ázerbájdžánské dopravní letadlo AZAL

Jako příklad můžeme uvést mezinárodní letiště ve Fizuli, kde může přistát i největší letadlo na světě – AN225 Mrija s největším rozpětím křídel z všech letadel v provozu. Letiště bylo postaveno za osm měsíců. Jeho základy byly položeny v lednu, avšak kvůli nepřízni počasí se musely práce na dva měsíce odložit. Vše se pak povedlo rychle dohnat a již v září ve Fizuli přistálo první letadlo. V plánu jsou ještě dvě další letiště – v Zangilanu a Lačinu.

Ázerbájdžánský prezident uvedl v lednu letošního roku pro deník Caspian News, že nedávno osvobozené oblasti budou znovu vystavěny v konceptu chytrých měst a vesnic. Při setkání s českou delegací 29. září připomněl ministr hospodářství Mikayil Jabbarov, že tento koncept zahrnuje projekty, do kterých mají české firmy také šanci se zapojit.

(Podle definice termínu „smart city“ od organizace TWI budou pravděpodobně české firmy přispět k vybudování infrastruktury založené na ITC, řešeními s ohleduplností k životnímu prostředí, dodání dopravních prostředků k zajištění efektivní a funkční MHD.)

Post-COVID-19 příležitosti pro české investory
Mapa strategických příležitostí, vydaná MZV, podrobněji rozepisuje, kde by mohly být post-COVID-19 příležitosti vhodné pro české investory.

Dopravní průmysl a infrastruktura
Strategická poloha Ázerbájdžánu – na pomezí Evropy a Asie – není plně využita z důvodu nedostatečné dopravně-logistické infrastruktury. Dosud největší český investiční projekt v zemi byl strategický železniční koridor Baku-Tbilisi-Kars (dokončen 2019).

Na tento úspěch mohou navázat další české firmy, jelikož Ázerbájdžán plánuje rozšíření vnitrostátní železniční sítě i bakuského metra.

České subjekty mohou nabídnout své specializované stavební stroje, nákladní automobily i technologická řešení (např. v oblasti dopravní telematiky), a zapojit se tak do obnovy silniční sítě, řešení dopravních situací ve velkých městech a modernizace letišť.

Dále pak čeští exportéři autobusů mohou navázat na zkušenosti s dodávkami před Evropskými hrami (2015) a přispět k modernizaci městské a meziměstské autobusové dopravy.

Energetický průmysl
Další sférou, kde by se mohly uplatnit české podnikatelské subjekty, je technologie ke zvyšování efektivity využití energií, a to jak v průmyslových provozech, veřejných objektech, tak i v domácnostech.
Ázerbájdžán chce modernizovat a rozšiřovat svoji stávající elektrickou přenosovou soustavu.

Toto je spojeno s výstavbou nových linií vysokého i velmi vysokého napětí, transformátorových stanic a také elektráren. Navíc bude Ázerbájdžán nucen v blízké době řešit otázku spolehlivého zabezpečení dodávek elektrické energie do odlehlých horských oblastí, což bude také poskytovat prostor pro zahraniční investory.

Stavební průmysl
Jelikož populace Baku i dalších velkých měst rychle roste, bude třeba vystavět nové obytné komplexy. Počítá se s budováním na brownfieldech a také v oblastech, na nichž se podepsala ekologicky nešetrná těžba ropy.

Tyto specifické lokace znamenají příležitost pro společnosti zabývající se sanací půdy, krajino tvorbou a stavebními úpravami k zajištění stability.

Česká výzkumná sféra může nabídnout také další inovativní řešení, bezpečnostní (např. protipožární) a stavební technologie, 3D modely staveb apod.

Zemědělský a potravinářský průmysl
V rámci tohoto odvětví je zájem je o společné výrobní podniky, zemědělskou techniku, technologie zpracování zemědělské produkce i zařízení na přepracování živočišného odpadu na granulované hnojivo, případně o výstavbu malých bioplynových stanic. Potenciál je také v dodávkách technologie a vybavení pro zřízení malých pivovarů.

Komplexu Baku Agropark plánuje rozšíření skleníkové plochy, což poskytuje příležitost novým technologiím a inovativním technickým řešením od českých firem.

Sucho posledních let také přispělo k zájmu ázerbájdžánské vlády efektivní vodohospodářství. Zde se mohou uplatnit česká řešení v oblasti zavlažování a rybníkářství, ale i čištění vod a kontaminovaných půd.

Kromě tohoto oficiálního zdroje bylo také na Ázerbájdžánsko-českém obchodní fórum, pořádaném v Baku 29. září společností Export and Investment Promotion Corporation (AZPROMO) s podporou ministerstva hospodářství, zmíněna existence velkého potenciálu pro rozšíření spolupráce v oblasti strojírenství, potravinářství, chemie, farmacie, cestovního ruchu, informačních technologií a dalších.

Volná ekonomická zóna v přístavu Alat

Volná ekonomická zóna v přístavu Alat
Ekonomická zóna (FTZ Alat), nacházející se v přístavu jižně od Baku, má za úkol přilákat investory, kteří pomohou diversifikovat ázerbájdžánskou ekonomiku a snížit její závislost na zpracování ropy a zemního plynu. Tomu jsou také uzpůsobeny velmi výhodné podmínky pro příchozí firmy.

Evropsko-Ázerbájdžánská obchodní komora popsala, jaké výhody mohou rezidenti FTZ využít:
• osvobození od platby veškerých daní pro rezidentní firmy a jejich pracovníky;
• osvobození od platby celních poplatků při dovozu zboží či služeb;
• garance nepřípustnosti jakéhokoli omezení vlastnických práv na soukromý majetek ze strany ázerbájdžánského státu;
• neomezený transfer finančních prostředků.

Zákonem přijatým 4. června 2018 se tato oblast prakticky vyjímá z ázerbájdžánské legislativy a obchodní vztahy zde budou upravovány podle speciálního souboru opatření.

České firmy by tak mohly částečně přenést výrobu do Ázerbájdžánu. To nabízí perspektivu ke vstoupení na trhy dalších zemí ve střední Asii, jelikož FTZ má dobré silniční i železniční napojení na Gruzii, Turecko, Ruskou federaci i Írán (pokud se vyřeší situace se sankcemi). Samozřejmě po moři se z Alatu dá spojit s Kazachstánem a Turkmenistánem, což otevírá cestu dále na východ.

Výhodou FTZ Alat je rozhodně strategická pozice, příznivé podmínky ze strany vlády a společnost AFEZ, která zájemcům pomáhá se sepsáním žádosti a po přijetí i s dalšími formalitami (založení společnosti v Ázerbájdžánu apod.)

V současnosti již v Ázerbájdžánu působí 30 firem, které jsou spojeny s českým kapitálem a české firmy mají veskrze dobrou pověst.

Oficiální stránky s užitečnými informacemi:
MZV o Alatské zóně
https://www.mzv.cz/baku/cz/obchodni_a_ekonomicke_informace/azerbajdzan_laka_zahranicni_investice_do.html?fbclid=IwAR3eBY_43kxg8CEvcXTMzxr-If7LFHhvi4Hl_lx-yHRDadj2MMftPSqetnk
AFEZ – agentura, která zprostředkovává firmám vstup do Alatské zóny
https://afez.az/
Pobočka společnosti Czech Trade v Baku
https://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa-asie/azerbajdzan-a-gruzie

You may also like

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Kliknutím na „Rozumím“ vyjadřujete souhlas. Rozumím