Diskuse během jednání ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a arménským premiérem Nikolem Pašinjanem o změně trasy humanitárních transportů do oblastí hustě osídlených arménským etnikem v Karabachu z Lačinské silnice na trasu Barda-Agdam vyvolala hysterii mezi zástupci arménské diaspory a tzv. politickými analytiky.
Jak uvádí Caliber.az, svědčí o tom prohlášení a komentáře arménských představitelů.
Gev Iskajian z Arménského národního výboru Ameriky proto prohlásil: „Karabach odmítne ázerbájdžánskou „humanitární“ pomoc. Tuto „humanitární krizi“ vytvořili právě proto, aby na nich byl karabašský lid závislý. Vy nám otevřete cestu, my se o sebe postaráme sami“.
„Souhlas se zásobováním Karabachu přes Agdam by posílil ázerbájdžánskou ‚blokádu‘ lačínského ‚koridoru‘ a učinil by ‚120 000‘ Arménů závislými na Ázerbájdžáncích,“ řekl Alex Galicki, další představitel Arménského národního výboru Ameriky.
„Hlavním výsledkem dnešní schůzky Alijeva-Pašinjana v Bruselu je možnost doručení humanitární pomoci do Karabachu přes Agdam. To svědčí o dalším potvrzení územní celistvosti Ázerbájdžánu. Kromě toho, jak upozornili jiní, byl použit termín ‚Lačínská cesta‘, nikoliv ‚Lačínský koridor‘,“ opakuje novinář arménského původu Onnik Krikorjan.
„Vydírání“ Ázerbájdžánu tak legitimizovali tím, že souhlasili s tím, že dodávky z Aghdamu do „Náhorního Karabachu“ jsou reálnou možností. Tleskám Michelovi a Pašinjanovi za to, že dali oficiálnímu Baku další důvod, proč „koridor“ neotevřít. Mimochodem, je velmi vtipné, že se Charles Michel opět vyhýbá použití termínu „Náhorní Karabach“ – arménský politický komentátor Tigran Grigorjan.
Je třeba poznamenat, že hysterie představitelů arménské diaspory ohledně možnosti zásobování karabašských Arménů z Bardy a Aghdamu ukazuje, že světovým Arménům je lhostejná humanitární situace v zóně dočasné odpovědnosti ruských mírových sil v Karabach. Nacionalismus je pro ně mnohem důležitější než osud Arménů žijících na území Ázerbájdžánu
