Mojžíš Bekker: „Jsem si jist, že ekonomický přínos, který umožňuje národům příznivě koexistovat a zároveň se ekonomicky vyvíjet, může vyřešit mnoho zdlouhavých konfliktů“.
Ve svém nedávném rozhovoru pro „Israel Hayom“ ministr zahraničí Ázerbájdžánu Džejhun Bajramov potvrdil, že se izraelské společnosti mohou podílet na projektech obnovy Karabachu.
„Partnerství mezi Ázerbájdžánem a Izraelem je silné, komplexní a mnohostranné. Jsme spokojeni s úrovní rozvoje vztahů mezi našimi zeměmi. Pro rozvoj naší spolupráce jsme již podepsali více než 10 dohod, projednávají se návrhy dalších 20 smluv. Tyto dokumenty tvoří dobrý základ pro rozvoj našich vztahů,“ uvedl Bajramov v rozhovoru.
Pro vysvětlení otázek souvisejících s vývojem ekonomických a politických událostí mezi Izraelem a Ázerbájdžánem jsme se obrátili na vedoucího badatele „Ústavu pro právo a lidská práva“ Akademie věd Ázerbájdžánu, Mojžíše Bekkera, Ph.D.
Pane doktore, Izrael je spolehlivý spojenec a partner Ázerbájdžánu, což vyvolává překvapení u mnoha zemí. Jak byste zhodnotil úspěšnou a těsnou spolupráci?
Ázerbájdžán je země, která se před sto lety – v roce 1918, stala první a skutečně demokratickou republikou na východě. V této republice požívaly všechny národnostní a náboženské komunity stejných práv. Nesmíme zapomínat, že v té době byly jiné východní země buď feudálního řízení, nebo polufeudálního, či to byly státy ovládané náboženskými teokratickými silami.
Je třeba poznamenat, že vztahy mezi našimi národy byly vždy pevnými. Jak jsem psal ve své monografii „Ázerbájdžánská národní politika“, vztah k národnostním menšinám včetně Židů svědčí o úrovni státní tolerance. Řeknu vám, že náš národ, pokud se to dá takhle říci, je svérázný lakmusový papírek, který ukazuje vztahy k menšinám v zemi. Kdysi to ještě říkal Napoleon Bonaparte, že vztah k Židům ukazuje stupeň civilizovanosti státu. V tom smyslu se Ázerbájdžán ukázal jako nejcivilizovanější z dalších zemí. Našemu národu zde bylo poskytnuto požívání obrovských práv, což Židé neměli ani v carském Rusku. Právě odtud pochází kořeny této tolerance.
V Izraeli dnes existuje poměrně velká komunita Židů z Ázerbájdžánu, která z vlastní iniciativy propaguje zájmy Ázerbájdžánu, ačkoli se jich o to nikdo neprosil. Vždyť přátelské služby se neúčtují. Myslí si, že by se měli podílet na pomoci Ázerbájdžánu v jeho těžkých chvílích. Kromě toho je zřejmě, že izraelské zbraně sehrály velmi důležitou úlohu v bojích během čtyřiačtyřiceti denní války. Byly vysoce přesné kvůli své špičkové technologii. Předpokládám, že naše dobré sousedské vztahy budou pokračovat i nadále.
V roce 1991 Izrael byl třetí zemí po rozpadu SSSR, který uznal nezávislost Ázerbájdžánu. Pak v roce 1992 do Baku přijel první konzul a bylo otevřeno první velvyslanectví. Ázerbájdžán nemá velvyslanectví v Izraeli, může za to řada vnějších politických faktorů, které jeho zformování brání. Každopádně vztahy mezi našimi zeměmi jsou dost přátelské a pevné. Moderní Izrael má navíc silný technologický potenciál, který může Ázerbájdžán využít při obnově a oživení Karabachu, jenž se již vrátil do územního, právního a hlavně ekonomického prostoru Ázerbájdžánu. Před okupací Arménií byl Karabach velmi silnou ekonomickou složkou republiky.
Pěstovaly se tu nejlepší odrůdy bavlny, vynikající odrůdy vinné révy, kromě vinařství se zde dařilo i chovu bource morušového či koní, dále se v Karabachu pěstovaly jedinečné odrůdy pšenice a byla tu rozvinutá výroba masa a mléčných výrobků.
Region byl velmi bohatý. Je tam mnoho vodních zdrojů, dnes je tento faktor vzhledem ke globální klimatické situaci jednou z nejdůležitějších složek bohatství každé země. Pokud nyní investuje přibližně 6–7 miliard dolarů do rozvoje Karabachu, bude možné dosáhnout velmi významného ekonomického růstu HDP – přibližně 25–30 miliard dolarů. Pomohlo by to zlepšit i úroveň života celého obyvatelstva země. Omezí to závislost na zahraničních trzích a pomůže exportovat domácí vysoce kvalitní a ekologicky šetrné výrobky, o které je v současné době na světovém trhu velká poptávka tak, jako nikdy předtím.
Je taky možné zahájit výrobu produkce textilního průmyslu, s nímž mimochodem začínala Čína své hospodářské obrození. Vlastně celkem mnoho zemí začínalo svůj hospodářský růst textilním a potravinářským průmyslem. Je zde vyšší příjem, což znamená rychlý obrat kapitálu a rychlý návrat peněz, a to je primární podnět k rozvoji ekonomiky. Dnes všechny země jihovýchodní Asie – Vietnam, Laos, Kambodža – rostou díky textilnímu průmyslu. Například pokud nyní koupíte nějaký textilní výrobek ve Spojených státech, bude pravděpodobně z čínské, thajské nebo pákistánské produkce.
V Karabachu je toho hodně co dělat, půda je úrodná, kromě výše uvedeného zde má velký potenciál taky turismus. Kraj má malebnou přírodu. Území je velké asi jako dvě třetiny území Izraele.
A proto vidím velmi perspektivní budoucnost Karabachu. Pokud jde o nepokoje ve společnosti ohledně ruských mírových sil, které se tam nachází – v životě není nic stálého, přijde čas, kdy mírové síly opustí region, a Arméni, kteří si přejí zůstat, zůstanou a budou žít jako ostatní občané Ázerbájdžánské republiky se stejnými právy jako ostatní národnost žijící v Ázerbájdžánu. Každá válka končí příměřím, jako příklad toho bych chtěl uvést stoletou válku mezi Francií a Anglií (1337-1453). Po táhlých bojích Francie přestala válčit s Anglií a poté dokonce byly momenty, kdy se jim povedlo se na určitou dobu spojenci.
Z příkladu Izraele lze navíc vidět, jak vzájemně výhodné ekonomické prostředí ovlivňuje mnoho politických změn. Není to tak dávno, co byly za pomoci amerického prezidenta Donalda Trumpa podepsány dohody mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty, Saúdskou Arábií a dalšími arabskými zeměmi, jako je Omán, Súdán, Bahrajn, čímž byl vytvořen jednotný trh s Izraelem. Podle dohody bude postavena jednotná železnice Haifa-Abú Dhabí a vyvážené produkty budou přepravovány podél ní do zemí Středozemního moře, obejde Perský záliv, úžinu Bab el-Mandeb a všechno ostatní. Je zřejmé, že námořní doprava není tak zisková jako železnice. A podél železnice bude možné bezpečně vyvážet zboží do Evropy a z Evropy na Blízký východ a odsud do Asie.
Jsem si naprosto jist, že ekonomický přínos, který umožňuje národům příznivě koexistovat a zároveň se ekonomicky vyvíjet, může v budoucnu vyřešit nespočet zdlouhavých konfliktů.
Melek VALIZADE