21. června 1918 přijala vláda následující usnesení o státní vlajce:
Za státní vlajku Ázerbájdžánské demokratické republiky uznat vlajku z červené látky s obrazem bílého půlměsíce a bílou osmicípou hvězdou na červeném poli. [1]
Dne 9.11.1918 byla tato vlajka nahrazena vlajkou tříbarevnou, a to s modrým, červeným a zeleným pruhem, přičemž byl zachován bílý půlměsíc i osmicípá hvězda. Podle hlavního ideologa ADR Mameda Emina Rasulzadeha tři barvy státní vlajky „symbolizovaly turkickou národní kulturu, moderní evropskou demokracii a islámskou civilizaci.“
Tato vlajka měla status státní vlajky [5]. Její mírně upravená verze je nyní státní vlajkou Ázerbájdžánské republiky, nástupkyně ADR.
Úvodem
Po únorové revoluci roku 1917 ázerbájdžánské národní hnutí opouští taktiku polemizování na stránkách tisku ohledně problému národně-kulturního charakteru v Ruské říši a na Kavkazu a vstupuje do politiky. Dominantní postavení mezi ázerbájdžánci v guberniích Baku a Yelizavetpol zaujímá v tomto novém prostředí strana Musavat, která byla založena v roce 1911 a jejímž cílem od samotného založení bylo prosazování sebeurčení ázerbajdžánců.
Koncem října roku 1917 se v Baku konal ustavující kongres strany Musavat, na kterém byl přijat stranický program, jenž mimo jiné zahrnoval následující politické požadavky:
- Státní systém Ruska by měl mít formu federativní demokratické republiky založené na národně-územní autonomii.
- Svoboda slova, svědomí, tisku, sdružování, shromažďování a stávky musejí být zakotveny v ústavě a garantovány státem.
- Všichni občané, bez ohledu na jejich náboženství, národnost, pohlaví a politické přesvědčení jsou si před zákonem rovni. Pasový systém je zrušen. Každý občan má plné právo pohybovat se jak na území svého státu, tak i cestovat mimo hranice tohoto státu, a to bez zvláštního povolení.
- Všichni zaměstnanci a dělníci mají osmihodinový pracovní den.
- Všechny pozemky patřící vládě, šlechtě, ale i v soukromém vlastnictví se zdarma rozdělují mezi farmáře.
- Soudy se řídí zákonem a žádný občan již nebude potrestán, pokud soudní orgán nebude mít o tomto právoplatné rozhodnutí.
- Univerzální, bezplatné a povinné základní a vysokoškolské vzdělání.
(Státní archiv Ázerbájdžánské republiky, f.894, Op.1, ed.hr.56, l.5).
Týden po ozbrojeném převratu (Říjnová bolševická revoluce) v Petrohradě 31. října (13. listopadu) 1917 bylo na rozšířeném zasedání Bakuské rady dělníků, rolníků a vojenských poslanců na návrh jejich vůdce Arména Stepana Šaumiana, přes odpor socialistů -revolucionářů a sociálních demokratů – menševiků přijato prohlášení o uznání Bakuské rady svrhovaným místním revolučním zákonodárným orgánem. Hned poté bylo přijato usnesení o uznání vlády Sovětských lidových komisařů (Sovnarkom) Ruské republiky. Štěpán Šaumian byl zvolen předsedou výkonného výboru Bakuské rady.